Reklama
 
Blog | Michal Mašata

Třetí podoba Evropské Unie: Ani Čtvrtá Říše, ani pouhá bezcelní zóna!

Jak jsem slíbil, tak činím a předkládám Vám čtenářům k posouzení můj vlastní pohled na to, jak by měla vypadat Evropská Unie. Nenárokuju si "jedinou možnou pravdu", ale nárokuju si, že to co předkládám je můj vlastní názor, a že si myslím, že je tento názor legitimní a převeditelný do reálné podoby za předpokladu, že získá potřebnou podobu obyvatel našeho kontinentu.

Dvě stávající pozice vůči EU – Evropská Říše (eurofederalismus) vs. evropská celní unie (euroskepticismus):

 

V současné době vidím, že existují dva základní pohledy na to, jak by měla vypadat Evropská Unie v co nejbližší budoucnosti. Záměřně říkám dva a ignoruju ten „třetí“, který tvrdí, že by EU měla zaniknout, protože to není pohled, který by řešil „jak má vypadat EU v budoucnu“, ale který otevřeně říká, že by se to „všechno mělo vyhodit do povětří a navrátit se do podoby Evropy mnoha národních států“. Tedy to není pohled, který by cokoliv konstruktivně řešil, ale který slibuje naládovat EU hromadou dynamitu a vyhodit jí do vzduchu. Snad mi prominete, že se jím zde nebudu zabývat, protože si myslím, že „toto už tady bylo“ a výsledkem byla II. světová válka s hekatombami mrtvých.

Reklama

 

Tedy k prvnímu pohledu, nebo též „k první pozici“: 

Je jedno zda se hovoří o „Evropské Říši“ či o „euro-federalismu“, protože obé směřuje k jedinému – k více-méně unitárnímu státu, který bude jen natolik federální nakolik se nepodaří „na silu“ koncentrovat všechny pravomoce do institucí EU ležících na území Německa, Francie a Beneluxu. Podle mého názoru je koncept eurofederalismu jen zástěrkou či fíkovým listem, který má zakrýt tu prostou pravdu, že po nastolení evropské federace bude pokračovat přesun dalších a dalších kompentencí k centrálním institucím tak, jako se to i dnes děje ve Spojených státech amerických, které jsou též oficiálně federací od samotného zrodu USA, ale neoficiálně má vláda ve Washingtonu s přibývajícím věkem USA čím dál více pravomocí. Každá centrální moc totiž usiluje o co největší kompetence a pokud se jí podaří odpor regionálních vlád tak je zvesela kumuluje do nekonečna. Ve Spojených státech amerických bylo před sto lety nemyslitelné (kupříkladu), aby federální bezpečnostní orgány mohly převálcovat lokální policejní instituce a k práci si na „kriminální scéně“ (místě činu) musely vždy přizvat lokální policejní orgány a dokonce mohly být jimi za jistých okolností vyšachovány. Také tehdejší FBI neměla ani zdaleka tolik pravomocí jako dnes. Samozřejmě je oprávněné namítnout, že v průběhu času se práce FBI zlepšovala a s tím jak se objevovaly nové hrozby, tak musely být její kompetence rozšiřovány a vše je tedy jen logickým důsledek potřeby centrálně řízené bezpečnostní složky, která musí mít takové kompetence, aby mohla účinně chránit obyvatelstvo. Naprostá pravda, jenže prozradím Vám sladké tajemství mí milí čtenáři – POKAŽDÉ JSOU NĚJAKÉ NOVÉ HROZBY, KTERÝM JE TŘEBA ČELIT! A pokaždé tyto hrozby jsou využity k rozšíření kompetencí centrálních institucí. Děje se to všude na světě a trpí tím VŠECHNY státy. Snaha o decentralizaci státní správy zůstává obvykle na papíře a snaha o přiblížení moci k občanům obvykle končí tak, že to není „moc“ která přichází k občanům, ale jsou to občané, kteří jsou dovlečeni (občas v okovech) před oltář jediné a neomylné centrální moci, které se musí zodpovídat. A veskrze je to logické, protože potřeba tu méně tu více autoritativní moci (i demokratický stát má vlastní autoritativní moc, kterou občas nazýváme „bezpečnostní složky státu“, které mají ze zákona jako jediné právo páchat násilí na vlastních občanech, pokud se ti (v lepším případě) proviní proti zákonům daným jim centrální mocí) je důsledek vzniku civilizace a potřeby vybírat daně (civilizace slouží především pro výběr daní, ať je ta civilizace jakákoliv).

Tedy oč jde v tomto případě? Nu pokud půjdeme do důsledku, tak Evropská federace bude (pokud bude nastolena) s postupem času koncentrovat další a další pravomoce do rukou centrální vlády a využije k tomu všech prostředků. Tu označí národní vlády za nekompetentní hospodařit (viz evropská dluhová krize) a sebere jim právo se „zadlužovat dle libosti“ a následně si ještě díky Fiskálnímu kompaktu vezme od národních vlád tolik peněz, aby je ekonomicky degradovala. Samozřejmě, že politikové toto hájící nejsou nějakými ďábly, jen věří skutečně tomu, že národní vlády jsou neschopné (a bohužel ony opravdu často neschopné jsou, ale to neřeší fakt, že stejně tak neschopná bude i vláda „nadnárodní“ či chcete-li federální, protože bude tvořena zejména politiky vzešlých z oněch „neschopných národních vlád“ – aneb nalejme si čistého vína že?).

Jaké nástroje k tomu budou použity, aby mohla nová Evropská Federace centrálně fungovat? Především bude třeba přesvědčit občany, že takovou vládu potřebují, tedy při jakékoliv krizi bude ukazováno, jak JEN A POUZE takový kolos jako je EU a nikoliv jednotlivé (slabé a bezmocné) národní vlády může řešit krizové situace ať již jakékoliv. Pročpak se hovoří dnes o potřebě „sjednotit se proti Rusku“? No protože se budeme sjednotit pod „jednou vlajkou“, tedy tu modrou s žlutými hvězdami! Pročpak se hovoří o nutnosti Fiskálního Paktu? No protože se „přeci národní vlády ukázaly jako neschopné hospodařit s daněmi“, tedy je nutná intervence „vyšší moci“, která „jistě bude odpovědnější a především bude mít ty správné nástroje a bude dost silná, aby ekonomických krizím mohla odolat“. Nebude – ani jedno, ani druhé – ale to přeci nevadí. Jednak protože v jejím čele budou sedět ti samí lidé, kteří to „zvrtali na národních úrovních“ a druhak proto, že jakýkoliv centralismus v podmínkách tržního hospodářství vede spíše k prohloubení neschopnosti zavčasu reagovat na změny v hospodářství. Jediným pozitivem tak zůstane fakt, že Evropa bude jednotná a bude moci jako celek se vymezovat vůči třetím zemím (USA, Rusko, Čína…) což jí dá jistou sílu v mezistátních jednáních. Ale i to je nakonec pochybné, protože taková Říše bude nakonec mít i daleko větší apetit (s jídlem roste chuť a s velikostí kapacita žaludku) a začne si budovat „vlastní sféru vlivu“. To povede zcela logicky k válkám a konfliktům, jako to vede vždy a tyto války se „jen“ přesunou z půdy Evropy, kde se odehrávaly v 19tém a 20tém století na půdu jiných kontinentů (tedy pokud nedojde k nějaké III. světové válce, ale tuto hrozbu bych nepřeceňoval).

 

Sumasumárum – občan EU bude mít před očima úžasný kolos jménem Evropská Unie, bude mu ochotně platit daně a bude se bažit pocitem, že Evropa je „silná a jednotná“ a může po celém století roztříštěnosti „zase něco diktovat zbytku světa“. Že přitom ztratí svá nejzákladnější práva (dům, peníze, rodinu), protože proti takovému kolosu nepůjde moc protestovat (zkuste si protestovat v USA, v Rusku či v Číně, když nestojíte proti „slabému režimu“, ale proti velmoci!), a když ano tak to bude zase naprosto zbytečné (vzpomeňme na hnutí Occupy Wallstreet). V malém státě je větší šance, že se centrální moc složí jako domeček z karet, když se občané postaví proti (není jich potřeba tolik), ve státě o rozloze EU, kde budou jednotlivé regiony značně rozdílné (životní úrovní i kulturními zvyklostmi) to bude prakticky nemožné. Jednak nepřijde na demonstrace dost lidí (bavíme se o DESÍTKÁCH MILIONŮ občanů potřebných pro sesazení vlády v takové supervelmoci) a druhak bude pro centrální vládu (díky nedostatku nespokojených) snadné  použít své bezpečnostní mechanismy a občany rychle zpacifikovat. Vrcholnou ironií pak bude to, že proti občanům nasadí policisty „národních či regionálních vlád“, takže proti-EU demonstrující občané budou biti vlastními policisty, na které poté obrátí svůj hněv a vláda EU zase řekne něco v tom smyslu: „kdybychom měli i centralizovanou civilní policii, tak by ten zásah nebyl tak brutální“. Pak se dodá něco o neschopných lokálních politicích a bude to. A vrcholem cynismu pak bude to, že EU záměrně ponechá tyto „národní policejní síly“ existovat (poté co je zbaví reálné síly), aby to byly napříště ony kdo bude od demonstrantů dostávat „po čuni“, protože proč? Protože z cizího krev neteče a z vrcholu věže se tak krásně dívá na to lidské hemžení.

Tedy k druhému pohledu, nebo též k „druhé pozici“:

Ti co prohlédli, že „první pozice“ nabízí pouze v konečném důsledku centralizovanou říši s více či méně koncentrovanou mocí v Bruselu zaujali pozici přesně opačnou a ve svém důsledku stejně tak nesprávnou. Euroskeptici v boji proti Bruselu a „zločinné EU“ vylili vaničku i s dítětem a nabízejí evropským národům v podstatě zachování existence národních státu, mezi kterými bude pouze a jenom jakási „celní unie“, která bude umožňovat volný pohyb zboží a služeb, o volnému pohybu osob nebude být moc řeč a je jasné, že taková koncepce povede v konečném důsledku ke vzniku „vnitroevropských hranic“, protože některé země nebudou chtít přijímat imigranty a to jak z jiných států EU, tak samozřejmě z venkovního světa mimo EU. A protože ne všechny státy mají stejnou sílu, tak velice rychle euroskeptikové zjistí, že jim evropské velmoce (zejména Německo) přerůstají přes hlavu.

Tady udělám malou odbočku – kdykoliv se hovoří o „vícekolejné“ nebo „vícerychlostní“ evropské Unii, tak se hovoří v podstatě o tom, že by si bohatější státy měly nechat své bohatství pro sebe a nedávat ho chudším zemím v rámci EU, mezi kterém mimochodem patří i Česká Republika. Německo se tak zbaví odvodů (jejich značné části) na eurofondy a začne tyto peníze používat k budování vlastní „německé unie uvnitř EU“. Bude to pro něj snadné, nejprve se přidá Rakousko, pak Benelux a to za mlčenlivého přihlížení Francie, která si dnes bez zemědělských dotací (na které někde musí někde vzít) nedovede představit svou existenci. Nakonec Německo opanuje střed a východ Evropy od Baltu po Alpy a od francouzských hranic po hranice s Běloruskem a Ukrajinou. Česká republika, Slovenská republika, Polsko, Maďarsko či Rumunsko (a kdoví kdo další) se stanou jen podřadnými koloniemi německé neo-imperiální politiky a budeme ještě velmi rádi, když k nám Berlín bude tak velkorysý, že nám ponechá českou korunu a nenastolí zde nějakou formu Protektorátu. Myslíte si, že jsem skeptik? O nikoliv… počítejte se mnou…

…jaká je šance ekonomik post-komunistických zemí vzdorovat síle hospodářství Německa? Nulová? Asi tam někde bych odhadoval naše šance se tomu vzepřít. Finanční negramot samozřejmě může namítnout, že pokud si zachováme korunu (ze které se stal fetiš české pravice), tak nám přeci nic nehrozí. Omyl! Hrozný omyl! Jednoduchou spekulací proti naší měně, která je podložena leda tak hospodářskou silou naší země dokáže Německo naši měnu prostě znehodnotit tak, že nakonec nás buď totálně ožebračí, nebo nás donutí přijmout euro. V tomto ohledu jsme bezmocní a musíme si to plně uvědomit, protože ať už s eurem nebo bez si z nás Německa nadělá Wienerschnitzlů kolik jen bude chtít A KDYKOLIV BUDE CHTÍT, protože nebude limitováno současnými hospodářskými normami Evropské Unie, které pomáhalo samo vytvořit a současně nebude mít zájem se chovat jakkoliv velkoryse k „nevděčným Čechům, kteří celá léta jen brblali proti EU, do které Němci investovali nejen hromadu peněz, ale též své velké naděje“.

 

Sumasumárum – pro Českou republiku bude euroskepticismus znamenat jen to, že nám za humny vyroste hospodářská a politická síla jménem „Pangermánská Unie“, která nás tentokráte ekonomickými a politickými (nikoliv vojenskými) nástroji vygumuje coby nezávislý stát a přinutí nás secvaknout zase jednou holinky a otročit ve prospěch německých firem! Satirici a vtipálci tomu již dnes říkají „Merkelreich“, protože tato vize v Německu poměrně dobře jede už dneska. Mimochodem jen taková poznámka – jak teď hrozí, že by přes Ukrajinu nemusel proudit plyn do Evropy, tak si všímejme jak jsou Němci „vysmátí“, protože mají z Gazpromem vlastní dohody a plynovod „Nord Stream“ skrze Baltské moře. Až to přes Ukrajinu nepůjde, tak budeme brát ruský plyn z Německa zdražený o „německou marži“, kterou nám samozřejmě naúčtujou ve jménu „zvýšených nákladů na transport plynu oklikou přes Německo“.

TŘETÍ POZICE – MÁ POZICE – EVROPSKÁ KONFEDERACE a zánik evropských velmocí:

Jak jsem již naznačil při popisu „první pozice“, tak moc má tendenci se koncentrovat a kumulovat v jednom centru (stejně se tak chovají peníze, vlastně o tom celém byl i Marxův Kapitál) a čím větší to centrum je a čím šiřší prostor kumulace prostředků a moci má, tím více bychom se měli my – obyvatelé malých zemí bát. A je jedno zda jde o EU samotnou, nebo o Německo (druhá pozice). Naším zájmem – zájmem malých národů v Evropě – by mělo být za dané situace nejprve přispět k destrukci všech evropských velmocí a velkých států (Španělsko, Itálie, Německo, Francie, Velká Británie, event. Polsko či Rumunsko) a to formou emancipace národnostní a regionálních menšin. Jistě jste si již všimli, že se osamostatnit snaží Skotové či Katalánci a možná Vám neuniklo, že pan Barrosso z pozice EU varuje tyto secesionisty, že v případě osamostatnění Skotska či Katalánska nebudou tyto státy členy EU a bude jim hrozit ekonomické skomírání na okraji? Nu pročpak to asi říká? Nu protože EU je ovládána evropskými mocnostmi (Německo+Francie zejména), které si i pod společnou střechou žárlivě střeží své pozice, i když jsou tyto pozice naprosto zbytečné (pokud by měla fungovat evropská myšlenka jednotné Evropy tak načpak taková snaha zachovat tradiční evropské velmoce, které jsou zodpovědné za rozpoutání obou světových válek, koloniálního vykořisťování a útlaku po celém světě?).

Pro nás by mělo být naopak prvořadé snahy Skotů, Katalánců a dalších naopak podporovat, protože základním uhelným JAKÉKOLIV podoby evropské integrace musí být likvidace velkých států a jejich rozdrobení mírovou cestou do menších útvarů, které nebudou představovat takovou koncentraci moci, která by ohrožovala ostatní kolem sebe jen prostě tím, že „existuje“. Samotná moc je někdy problémem bez ohledu na způsob využití. Jistě spolu národy mohou i nadále vycházet, naopak si myslím, že takové Bavorsko by s námi vycházelo mnohem lépe než Německo samotné a i my bychom měli k Bavorům blízko díky společné kultuře (oni jsou totiž Bavoři s ohledem na své zvyky a kulturu nám asi nejbližší). Taktéž pro Angličany by nebyl problém vycházet s osamostatnělými se Bretonci a jižanští Francouzi (Languedoc či Provence) by spolu vycházeli vzájemně mnohem lépe, než když se vše musí přelévat do centra moci v Paříži. Dalo by se říci – čím více malých států tím lepší vztahy mezi těmito státy, protože nikdo nemůže nikomu nic diktovat a diplomacie se stává klíčem k budování vzájemných vztahů.

Pokud by se podařilo rozdrobit Evropu na velký počet menších a středně velkých států byl by to první krok k budování evropské konfederace po švýcarském vzoru, kde by akorát nebyly základními jednotkami „kantony“, ale malé státní útvary. V takové verzi Evropy se nebojím ani dalšího štěpení „na atomy“ – proč by v takové Evropě nemohla být nezávislá Morava? Proč by se nemohlo od Polska odtrhnout průmyslové Slezsko či proč by se nemohlo rozpadnout Rakousko na jednotlivé spolkové země coby nezávislé státy? Nikomu a ničemu by to nevadilo, protože TO VŠE by bylo v rámci jednoho společného domku jménem Evropská Konfederace a čím menší státní útvary by byly tím blíže by byla lokální moc blíže občanům a tím více by té lokální moci bylo což by znemožňovalo její opětovné zkoncentrování někde v Bruselu (jen si zkuste přinutit 300 států dohodnout se na tom, že Vám odevzdají své pravomoce!). Centrální instituce (které by přirozeně zůstaly zachovány) jako jediná Evropská Banka či Evropský Parlament by se musely zodpovídat velkému množství malých států a přestalo by fungovat „šmelení s pravomocemi“, kdy „Němec s Francouzem vymění Fiskalní Pakt za další dotace do zemědělství“, protože jednajících stran by bylo zkrátka příliš. Kdyby k tomu postupně (v horizontu 2-3 generací) přibyly prvky přímé demokracie dle švýcarského vzoru a zakázalo se zadlužování CENTRÁLNÍHO evropského rozpočtu a CENTRÁLNÍ evropské banky, tak aby nemohlo dojít na centrální úrovni k dluhové krizi, která by se využila k posílení odvodů malých zemí do centra, tak si myslím, že by to bylo blízko ideálu.

A jednotná evropská armáda? Jistě proč ne, když se na tom ty země dohodnou (a budou mít jistě větší zájem se dohodnout, když budou podstatně menší a nebudou moci spoléhat na své armády tak jako za velmocenských časů). Nebo další otázky jako přistěhovalectví? Ale jistě, pokud si to budou jednotlivé země chtít k sobě zavést není problém, ale jiné země zase budou mít právo říct ne a využít starého dobrého „domovského práva“ znemožnit imigrantům bez příslušných povolení pobyt na svém území delší než řekněme 90dní (klasická doba trvání turistického víza) v roce. Vše bude o diskuzi a vše bude o tom, že kdo si co upeče, to si také sní. V rámci Unie bude společná pouze zahraniční, finanční a obranná politika (tak jako za časů Rakouska-Uherska) a jinak si bude moci  KAŽDÝ dělat u sebe doma co bude chtít. To je si myslím evropský ideál, který se dá realizovat: EU bez velmocí a EU jako konfederace (byť s jistou mírou federálních prvků, Švýcarsko taky není čistá konfederace, ale je spíše federací)!